Kromě základního dělení medů na květový – lesní – smíšený, a dělení podle konkrétních druhů rostlin, ze kterých med vznikl, můžeme med rozlišovat také podle toho, jak byl med zpracován. V tomto případě rozeznáváme med:
- vytočený
- pastový
- plástečkový
- vykapaný
- lisovaný
Vytočený med
Vytočený med se získává odběrem ze včelích pláství pomocí odstřeďování odvíčkovaných plástů v zařízení, kterému se říká medomet. Tato metoda se dnes využívá pro výrobu naprosté většiny medu po celém světě.
Pastový med
Tento med bezprostředně po vytočení z plástů pastujeme, tzn. speciálním postupem upravíme do jemné, krémovité konzistence. Bílý až nažloutlý pastovaný med zachovává všechny hodnotné látky, je poloměkký, snadno se roztírá, a na rozdíl od tekutého medu při nabírání nekape a nestéká.
Získáme jej krystalizací medu, který se většinou drtí mezi dvěma mramorovými, koly. Krémovité konzistence dosáhnete tím, že se zabrání tvorbě velkých navzájem spojených krystalů medu. Nejsnadněji lze pastovat medy, které obsahují větší množství řepkového medu. Med se nechá ve větší nádobě a pravidelně se míchá nerezovou lžící. Při nízkých teplotách se musí míchání opakovat několikrát denně, při vyšších teplotách stačí med promíchat jednou za den. Med se míchá, dokud to jde. Když už to nejde, plní se do sklenic.
Plástečkový med
Tento med, se prodává v uzavřených celých plástech nebo částech plástů tak, jak jej včely uložily a zavíčkovaly. Včelař med nevytočí, ale prodává ho přímo tak, jak si ho včely uskladnily. V dřívější době, kdy ještě nebyla známá metoda vytáčení, se med konzumoval jenom v této formě. Plástový med je vhodný pouze na žvýkání, nebo vykapání. Jeho vysokou devizou je, že kromě medu obsahuje i pylová zrnka a propolis, což výrazně zvyšují jeho léčivé účinky.
Možná vás také bude zajímat, že staří Češi říkali plástovému medu strdí. Ano, ano, to je to záhadné slůvko ze rčení praotce Čecha o zemi zaslíbené: …mlékem a strdím oplývající.
Vykapaný med
Získáváme ho vykapáním odvíčkovaných pláství bez plodu. Tuto metodu nejčastěji používají spotřebitelé doma po zakoupení plástečkového medu.
Lisovaný med
Med získáme lisováním (vytlačením) pláství za studena nebo s použitím mírného tepla. Teplota musí být vždy nižší než 45 °C, abychom med a drahocenné látky, které obsahuje, neznehodnotili. Tato metoda se i dnes občas používá u vřesového medu, který je tuhý a rosolovitý. Lisování bylo dříve nejrozšířenějším způsobem získávání medu, ale po zavedení medometu se od něj téměř upustilo.
